Možná si to neuvědomujete, ale každý z nás žije ve skutečnosti ne jeden, ale hned tři životy. Kdysi dávno jsem o tom četl kdesi ” v knížkách”, ale nyní jsem si na to vzpomněl v souvislosti s tím, co jsem zase prováděl ve škole.
Každopádně v tomto článku bych Vás s myšlenkou tří životů rád seznámil, začněme tedy rovnou jejich rozdělením.
3 životy
Naše “životy” jsou vlastně určitými vzorci chování, které aplikujeme na různých místech a při různých příležitostech. Jinak se chováme doma, jinak venku s kamarády. Až je to s podivem, kde se určité chování v nás bere?
1) Veřejný život
Pod pojmem “veřejný život” rozumím chování člověka na veřejnosti. U mě se jedná hlavně o školu.
2) Rodinný život
Rodinný život obsahuje chování v rodinném kruhu, nebo, chcete-li, doma.
3) Intimní život
Intimní život je ze všech tří ten nejpravdivější, ale zároveň nejvíce skrytý. Skrývá se v nás samých a odhalit jej někomu blízkému, i nejbližšímu, je dost obtížné.
Mé 3 životy
Abyste si o mně mohli udělat lepší představu, pokusím se popsat sám sebe v různých “životech”. Možná se budete divit, možná ani ne. Každopádně doufám, že se mi to podaří nějak zvládnout.
1) Můj veřejný život
Jak už jsem psal, můj veřejný život je reprezentován hlavně školou. V ní se pohybuji v okruhu svých třech kamarádů, s nikým jiným se moc nebavím.
Máme společnou jednu důležitou věc – humor. Je založen hlavně na fantaziích (tzv. “co kdyby”) a absurditách. Nutno říci, že mu téměř nikdo jiný krom našeho okruhu nerozumí.
Ve škole se také hojně setkávám s lidmi, které moc nemám rád. Kvůli tomu se tam chovám trochu dost nenávistně, s kamarády si přizvukujeme.
Občas mám ale dobrou náladu, tak začnu provokovat. Třeba vydávat otravné zvuky na celou třídu, nebo dělat fórky, které většinu lidí rozesmějí (jen ti, co nemám rád, se furt tváří jako ***). Mohlo by se až zdát, že mám maniodepresivní psychózu, vzhledem k tomu, jak se mé chování liší podle nálady :).
2) Můj rodinný život
Co se rodiny týče, tam jsem brán jako chytrý, hodný chlapec. Samozřejmě, že mám hlavně s mamkou drobné rozepře, ale na výsledku to téměř nic nemění.
Většinu času strávím na počítači, nebo čtením knih, popř. tichou přítomností, kdy moc nemluvím, jen poslouchám, abych taky někdy s rodiči “byl”.
Tento obraz už se realitě blíží mnohem více, nicméně z podstaty věci musí být trochu pokřiven.
3) Intimní život
Možná se budete divit, ale Vy, co čtete mé blogy, mě znáte vlastně nejlépe. Při psaní nemám takové zábrany říkat, co si vážně myslím, a troufám si říci, že je to nejpřesnější obraz mého intimního života.
Důsledkem toho je samozřejmě fakt, že ti, co mě znají i z reálu, jsou trochu touto “dualitou” zmateni. Na jedné straně nesnesitelný provokatér, na druhé straně Životaměnič :).
Každopádně je zajímavé a přínosné se nad myšlenkou třech životů zamyslet, určitě také uvidíte odlišnosti, které se týkají Vašeho chování.
Uvědomujete si také odlišnosti ve svých různých “životech”? Není to zajímavé?
Foto od Noël Zia Lee
Pokud jde o ony tři životy, tak bych řekl, že je jich dokonce mnohem více. Většina lidí – moji maličkost rovněž nevyjímaje – většinu času hraje své role. A dost dobře je možné mít pro každého člověka s nímž se setkáváme roli zcela specifickou. Tohle přílišné štěpení rolí a “osobností”, ale nepovažuji za příliš dobré, takže myslím, že by se člověk měl vždy snažit všechny ty svoje role, či životy snažit zredukovat na co nejmenší počet. Tohle je pro mě vlastně jedním z cílů osobního rozvoje, protože jen skutečný mistr dokáže bez předvářky žít uvnitř i navenek jen jeden život (ten intimní), plně si za ním stát a nenechat se sebou zametat okolonostmi, či vůli jíných lidí podle nichž by své chování a postoje přizpůsoboval “potřebné roli”.
No a jinak musím říci, že ty tvé tři životy se velmi podobají těm třem mým. Ta školní léta – v tom se přímo vidím spolu s mými dvěma kamarády – vždy tak trochu proti všem :). A rovněž ten rodinný život je v mém případě onen “slušný hoch od počítačů” :). A stejně tak jako ty si myslím, že nejvíce o mém vnitřním světě se lze v současné době dozvědět z mého blogu… Takže ty podobnosti tu vážně jsou, což je celkem zajímavé, protože bych řekl, že na spoustu věcí máme trochu odlišné pohledy. Je ale vždy dobré nacházet ty věci co lidi nějak spojují, než ty co je rozdělují ;).
@Přemek “Mr.Gentleman” V.: Rozdílné názory jistě máme, ale paradoxně mi to u Tebe vůbec nevadí. Ono to není jen o názorech, ale taky o tom, jak je člověk prezentuje a jak si dokáže vážit názoru druhých.
Musím říct, že se přidám k tobě a Přemkovi do klubu. Mám to velmi podobné. Ve veřejném životě jsem spíše brána jako spořádaná holka, ale moji blízcí přátelé (mám tak maximálně 2 nebo 3) ví, že dokážu i šokovat. Doma jsem brána jako počítačový maniak, ale mám pocit, že čím více jsem tím PC maniakem, tím méně jsem ta “hodná holka”, i když teď – jak taky občas přispěji do rodinné kasy, tak se to sezení u PC prý dá prominout, když z toho koukají nějaké hmatatelné výsledky. A intimní život, o tom škoda mluvit – jsem strašně uzavřený člověk, takže se nejlépe cítím sama, proto se sama dokážu i “zabavit” tak, jak mi dovoluje má povaha. Takže chování v intimním životě nejvíce odráží mé “já”, v ostatních světech se člověk chová tak, jak musí – čili se dost cenzuruje. O samotně ne. ;)
Jinak… Vážně, ale myslím to fakt vážně – měl bys zvětšit pole pro psaní komentářů. Tenhle blog a téma zde přímo vybízí k polemizování a diskuzi, ale tohle je poměrně svazující. :D
za sebe mohu říct je to, že mé životní role spojuje ve všech aspektech pár shodných vlastností, takže navenek působím u všech rolí velmi podobně- a jak psala Najja, tak i já jsem uzavřený člověk a nejlépe je mi o samotě.
@Najja: Ty přispíváš do společné kasy? Ať jsem třeba sobecký, ale to by mě nebavilo pracovat s tím, že budu ještě muset přispívat do rodinné kasy :).
Snad už je to komentářové pole dostačující :).
@miko: Pokud působíš ve všech rolích podobně, tak to máš dobré :). Alespoň působíš navenek konzistentně, ne jako my rozervanci :D.
@Pavel Králíček: Od určitého věku a výdělku, když člověk žije s rodiči, mi příspěvek do rodinné kasy přijde naprosto normální a adekvátní. ;)
Já osobně s tím souhlasím. Poznal jsem hodně lidí jak veřejně, osobně, ale i intimně a vždy to v chování a jednání někdo jiný. Souhlas s tímto článkem…