Připomíná Vám nadpis něco? Taky jste to často slýchávali od rodičů? Jsem na tom podobně. Už se na téma mojí budoucnosti ani s rodiči nemůžu bavit, protože slyším jen “vysoká, vysoká, vysoká” a na můj názor nikdo nehledí.
Naštěstí mám svobodnou vůli a nehodlám dělat jen to, co mi kdo nakáže. Ano, pravděpodobně vystuduji jednu vysokou školu, ale tím to končí.
Mamka by chtěla, abych vystudoval VŠE, k tomu bokem možná práva, a našel si nějakou “skvěle” placenou práci, kterou bych strávil zbytek života. Jako ona.
Neříkám, že tento model je zcela špatný, pro většinu lidí naprosto vyhovuje. Ale já nejsem většina lidí.
Plánuji, že bych opravdu jednu vysokou školu vystudoval, pravděpodobně VŠE, protože mě ekonomie zajímá a je jednoduchá, ale jen abych měl nějakou “záchrannou síť”.
Mým primárním cílem totiž samozřejmě je podnikání a práce pro sebe. Podnikání není pro každého a je mnohem těžší než běžná práce, ale alespoň je to výzva. Vybudovat firmu, něco za sebou zanechat – to je přeci něco! Ne jen tupě chodit padesát let do práce, aby člověk na konci dostal nějaký symbolický důchod.
Jsem rád, že jsem se narodil do svobodného režimu zrovna v té nejpříhodnější době. Době, kdy se nemusím bát říci, co si myslím, můžu dělat, co se mi zlíbí (kriminální tendence postrádám) a jezdit, kam se mi zrovna zachce.
V současné době se otvírá spousta nových možností, zejména díky internetu, a bylo by trochu hloupé jich nevyužít. Díky němu se počáteční investice radikálně minimalizují, často je třeba jen připojení k internetu a pár tisíc na hosting a webstránky.
Každý může začít. A to je na tom to krásné.
Ale abychom se vrátili zpátky k mé budoucnosti…
Během studování VŠE bych chtěl bokem začít podnikat. Budu mít mnohem víc volného času než během studia gymnázia a budu také plnoletý, čímž se otvírají další možnosti.
Nemám tak úplně jasno v tom, čemu bych se chtěl věnovat, ale věřím, že nápad po cestě prostě přijde.
A i kdyby nepřišel, je možné, že budu podnikat nějak mimovolně. Že si budu budovat svoje blogy a jiné weby, až najednou zjistím, že už se stačím zabezpečit.
Někdy prostě není potřeba jeden převratný a hyper-originální nápad, stačí když se sejde spousta malých. Výsledek je stejný.
“Podnikání není pro každého a je mnohem těžší než běžná práce” – to je velmi silné tvrzení. Samozřejmě, podnikání není pro každého, ale tvrdit, že je mnohem těžší než běžná práce? Já bych lidi, kteří jen “tupě” chodí do práce úplně neodsuzoval – kolikrát tito lidé zanechají za sebou mnohem víc, než kdekterý podnikatel.
Přeji Vám mnoho zdaru jak při studiu, tak při podnikání.
Tomáš Mann
@Tomáš Mann: Vzhledem k tomu, že “intelektuální” práci cením více, než fyzickou, tak jsem pojmem “mnohem těžší” myslel, že je obtížnější vymyslet nějaké podnikání, udržovat vše v chodu atp. Nehledě na to, že podnikatelé, alespoň v začátcích, pracují mnohem více než běžný zaměstnanec. Běžný smrtelník chodí do práce kolik hodin? Osm hodin denně? Nedivil bych se, kdyby běžný podnikatel pracoval v začátcích i 16 hodin denně. Samozřejmě s tím, že jednou už bude muset pracovat o dost méně.
Chápu, že se Vám to může zdát jako příliš silné tvrzení, ale holt je to můj názor, tak přeci nebudu psát něco, co si nemyslím :).
@Pavel Králíček: Souhlasím s vámi, že vymyslet podnikání a udržovat jej v chodu je činnost velmi, až extrémně, náročná. V počátku, přesně jak píšete, stráví podnikatel ve své firmě o desítky hodin více s vyhlídkou na klidnější budoucnost.
V žádném případě nezavrhuji tento způsob obživy – svobodné podnikání je nakonec základem každé dobře fungující ekonomiky a podnikatelé vytváří pozice pro ty, kdo mají jinou cestu a raději starosti s nesmyslnými daněmi, nepřehlednými předpisy apod. přenechají jiným.
Nakonec je to přeci všechno o uvážení rizik a vynaloženého kapitálu (finance, čas) v poměru k zisku. A ziskem mohou být finance, uspokojení z práce, z kreativní činnosti, ale také to může být volný čas, rodina, koníčky,… převážně věci, které nelze měřit.
Mě například “vychází”, že podnikat není _pro mne_ dobré – se svým zaměřením na IT mohu dělat velmi zajímavé věci a přitom nebýt v práci (ani z počátku) 16 hodin denně. Jiným to vychází jinak i v naprosto stejné oblasti, se stejným vzděláním, stejným zázemím.
A tak to má být ;)
Já bych si dovolil úplně nesouhlasit s tím, že lidem vyhovuje styl přijdu do práce, odsedím si tam 8 hodin, odejdu z práce. Většina lidí na to nadává, tudíž předpokládám, že spokojeni nejsou ;)
Podnikat vedle studia s ideou, že se zabezpečíš, také nepovažuji za úplně šťastné. Neříkám nepodnikat, ale věnovat se studiu (několik hodin denně) a zároveň rozjíždět podnikání (třeba i 16 hodin denně) je asi sebevražda. Ale to je jen můj osobní názor :-)
Systém “Přijdu do práce, odsedím si tam 8 hodin, odejdu z práce” určitě mnoha lidem vůbec nevyhovuje a nadávají na něj, souhlasím s vámi. A další nadávají na šéfy, klienty, úřady,… To ale nemusí být problém oněch osmi hodin, resp. zaměstnaneckého poměru.
Osobně znám mnoho lidí, kteří jsou normálními zaměstnanci, přijdou do práce, tam jsou (nikoliv odsedí si) 8 hodin a jdou domů. A během těch osmi hodin dělají, co je baví a domů nejdou znechucení. Samozřejmě ne každý má takové štěstí, že najde práci, která ho baví.
Ad podnikání na VŠ – mám kamarády, kteří mají svoji relativně úspěšnou firmu, se kterou začali během studia – ale samozřejmě na úkol školy. Ne že by ji nějak extrémně nezvládali (třeba si o rok protáhnou studium), ale že bych je nějak moc ve škole vídal, to taky ne. Na druhou stranu, při dnešní kvalitě vysokých škol… To by ale bylo na jinou diskuzi.
Školu obecně bych nezavrhoval a i při snaze nebýt v budoucnu zaměstnancem bych ji dal na první místo. Když totiž člověk chce, může se toho hodně naučit, přičemž kdyby si na to měl přijít sám, mohlo by ho to hodně stát a hodně bolet.
Taktiež nesúhlasím s tvrdením s tým, že ludia sedia na ritich 8 hodín a neako extra sú spokojní, okrem toho že napr. moji ropdičia pracujú 12 hod takže to takisto neaká výhra nieje :D
Aj ked teda ja by som takisto bol radšej vo vlastnwej firme ako zamestnanec niekoho iného, aj ked napr. zamestatnancom Applu, čo je už vybudovaná infraštruktura takisto nieje zlé :D
Tak na tom budeš jako já :-). Studuju VŠE – FIS informatiku, tedy jeden z těch těžších oborů na ekonomce. Webů mám cca 70. A dá se to. Jen to chce armádu poslušných lokajů, kteří se starají o aktualizace a administraci.
Já si dělám jen to, co mě baví, tedy grafiku a taky se starám o finance a prodej reklamy.
Zaměstnanecký poměr nijak neodsuzuji, myslím že zkusit se má všechno a přeci se tím získá i jiný tip zkušeností, které se můžou později hodit.
Navíc určitě není na škodu přidat k tomu průměrnému českému platu z podnikání ještě druhý nadprůměrný plat kvalifikovaného vysokoškoláka.
V tom vidím právě tu velkou výhodu internetu, když se to umí, tak lze vydělávat s minimem práce i času.
“Věnovat se studiu (několik hodin denně) a zároveň rozjíždět podnikání (třeba i 16 hodin denně) je asi sebevražda.”
Vysokoskolaci jsou mladi lide, takze tohle by nemel tech par let byt problem. Navic je to urcita vyzva a tech je v podnikani hodne, tudiz idealni – nejlepsi cesta k uspechu je ta nejtvrdsi a nejtezsi :-).
Obhajovat ze nemuzu podnikat jen proto, ze studuju, je ubohost a vymluva…
“Jsem rád, že jsem se narodil do svobodného režimu zrovna v té nejpříhodnější době.”
Nebylo USA tak před 10 – 15 lety mnohem příhodnější pro podnikání?
@Pájka: Tak to nevím, nebyl jsem tam a stroj času taky nevlastním. Ale pokud vládne demokracie a svobodný trh, tak to pro podnikání podle mě stačí :).
Tak pořád lepší podnikat/pracovat/cestovat než studovat dvě VŠ najednou. Nic se nemá přehánět.
“Nic se nemá přehánět”… Hmm, Pavle vypadá to, že máš další námět na článek o jedné z dalších z “Českých myšlenek”. :D
Nic proti tomu, ale tato věta je dle mého názoru řádná blbost, jelikož výsledek je relativní… Pro každého “přehánět” znamená něco jiného… Takže ať pro jednoho může znamenat přehánět např. “mluvit s holkou”, pro druhého je to “mluvit s prezidentem USA”. A kdyby se ten, co se stydí mluvit s holkou řídil, že “nic se nemá přehánět”, zase by zůstal v té své pohodlné poloze, aneb… Jak to nazval Newton? Ano, zákon setrvačnosti… A to dle mě není správné… :)
watterman: Ta věta nesouvisí s tím, že nebudeš mluvit s prezidentem/holkou, nebo že si nekoupíš Porsche, to vůbec ne! Ono je to směřováno spíše do situace, že nějakou činnost člověk dělá velmi často/dlouho, což má několik důsledků: člověka daná aktivita přestane bavit/přestane si ji vážit/atd..
Wow, člověk si tu připadá jak ve vyšší společnosti.. Jenže pak když sem tam chlastá s pár lidma z “jednoho z nejtěžších oborů na ekonomce”, tak se musí buď usmívat nad touto orální masturbací nebo uronit slzu za nízkou úroveň VŠE..
@Petr: Tak pokud je řeč o omrzení/přestání si vážit činnosti, tak pak nechápu jakou to má spojitost se studováním >2 VŠ?
Copak studování 2VŠ pro vlastní vzdělání, prospěch né jenom pro titul, má za následek to, že bych si toho, že bych studoval 2VŠ přestal vážit, nebo by mě to omrzelo? A kdyby vzal 1VŠ, tak by se podobný výsledek nedostavil? Přestávám chápat :-)
watterman: nadměrné studování/hraní/cestování/dosaď si co chceš člověka prostě dříve nebo později omrzí. Pokud si myslíš, že ne, neberu ti to. Je to jen můj názor.
Hm, zrovna včera jsme při kafi ve škole probírali, že si všichni mysleli, že to bude půl roku flákání a pak měsíc zkouškovýho. A ono ne, kamarád a kamarádka sedíc a připravujíc se od devíti do dvou na ústní zkoušku ze španělštiny, já při deseti minutový přestávce při čtyřhodinovým cviku a tak. A to jsem tam byl od sedmi do šesti do večera a ne jen jednou týdně a ano, je to ekonomka.
Ale pravda, není to pražskej gympl (rozuměj VŠE), je to PEF MZLU, momentálně nejlépe hodnocená ekonomka v ČR.
a jak píše meca: je to pravda, co mám kamarády z podnikohospodářské nebo nedejbože zahr. obchodu VŠE, tak je to děsně vtipný. Totéž pražská vs. brněnská práva. V Brně se do školy sem tam musí, dokonce někdy i nějaká seminárka. :) v praze stačí, když se vám jednou za ty dva, tři roky povede nějaká ta zkouška, tohle je sice v nadsázce, ale. :)
A podnikání, musí bavit a musíš na něj mít chuť a v dnešní společnost tvrdý lokty, na spravedlnost se nehraje, kdo má ostré lokty vyhrává.
@Pájka: A k tomuhle, naopak, teď rozjet podnikání znamená buď nehorázný štěstí a nebo obrovskej počáteční kapitál. Už je pozdě, ideální čas byl před těmi patnácti roky. :) Odjeď ideálně do gruzie, libanonu nebo na Balkán.
Zdravím autora :)
tedy jestli Vám tyhle názory a odhodlání vydrží (a já pevně věřím, že ano), tak to nebudete mít v životě vůbec jednoduché ;) Na druhou stranu zažijete při podnikání ten úžasný pocit svobody a odpovědnosti za sebe sama.
Já podnikám 17 let a pořád mě to hrozně baví. A ty řeči o tom, že teď už se nedá začít jsou naprosté nesmysly. Vždycky se dá začít, protože kolem nás je tolik podnikatelů, kteří to dělají úplně špatně, že není tak těžké mezi nimi vyniknout. Pokud má člověk pevné odhodlání a přirozenou inteligenci.
Ano, po revoluci nebyla skoro žádná konkurence a jednoduše mohl začít podnikat skoro každý. Na druhou stranu ale taky vůbec nikdo (kromě emigrantů co se vrátili) nevěděl jak se to má dělat. Nebyly knihy o podnikání, nebyl internet a mizerný počítač stál 60 tis.
Ale tu VŠ si udělejte. V zásadě je jedno jakou. Důležité je, zda budete mít vytrvalost to dotáhnout a navíc se přitom naučit dobře jazyky.
Moc bych si přál mít ve své firmě pár lidí s názory jako máte Vy. Držím palce a budu Vás sledovat.
@frettie: Pokud je ekonomka jednoduchá, tak tím lépe pro mě :). Alespoň se budu moci věnovat svým věcem a netrávit drahocenný čas sezením na přednáškách…
@Ivan: Taky si myslím, že není tak těžké začít podnikat a dá se najít spousta slabin v podnikání ostatních lidí. Udělám si pravděpodobně již zmíněnou VŠE, jazyky umím vcelku obstojně – angličtinu dobře, němčinu vcelku dobře (ale nebaví mě). Možná k tomu přidám ještě španělštinu, uvidím, jestli bude vůle :).
Problém je v tom, že lidé s podobnými názory, jako mám já, se těžko nechají zaměstnat. Jen tak pro zajímavost, o jakou se jedná firmu, resp. čemu se věnuje? :)
Děkuji, snad Vás nezklamu ;).