Pokud jste někdy viděli alespoň jeden americký film pro děti, tak jistě znáte situaci, kdy si malý chlapeček nebo holčička na velkém nástěnném kalendáři odškrtávají dny do narozenin. Nebo až přijede tatínek z nebezpečné zahraniční mise. Snad chápete…
Mohlo by se zdát, že je to jen obyčejná blbost vymyšlená scénaristy těchto hlubokomyslných filmů, ale když se tomu trochu pomůže…
… tak vznikne skvělá pomůcka pro osvojování si nových zvyků.
Křížek ke křížku, až je z toho řetěz
Pokud chcete začít s čímkoliv novým, třeba běháním, psaním článku (denně), brzkým vstáváním, prostě čímkoliv, co chcete dělat na denní bázi, možná budete potřebovat nějaký “motivátor”.
Prostě něco, co Vás zvedne z postele, i když se Vám zrovna běžet na kopec nechce, myšlenky se nedaří dostat na papír, nebo byste ten zatracený budík nejradši rozflákali baseballovou pálkou a nakonec ještě rozdupli.
Samozřejmostí je, že musíte mít nějakou vnitřní motivaci – chcete zhubnout, abyste ve stáří neměli zničená kolena, přestat kouřit, abyste nedostali rakovinu. To je sice pěkné, ale tato motivace nefunguje vždy.
Často si můžete říct: “Nějaká rakovina je mi ukradená, když teď tu cigaretu na uklidnění prostě potřebuju!” a nebudete mít dostatek vůle na to si nezapálit. Proto existují i různé techniky, jak tento problém řešit, a jednou z nich je i “dělání křížků”.
Jak to funguje?
Vcelku jednoduše. Potřebujete jen kalendář (čím větší, tím lepší) a červenou propisku (čím červenější, tím lepší). Pak každý den, kdy svůj návyk úspěšně zvládnete dodržet, uděláte do kalendáře k příslušnému dni velký (opravdu velký) červený křížek.
A v čem že spočívá ten fígl? V tom, že se Vám z křížků začne tvořit řetěz. Vydržíte tři dny, pět dní, týden. To už je 7 křížků v řadě. Teď jednou vynechat, tak musíte dělat řetěz od začátku.
Je to tedy vlastně taková hra – udělat co nejdelšího řetěz.
Budete se divit, ale vážně to skvěle funguje. Jen je nutné řetěz nepřetrhnout hned v prvních dnech. Pokud vydržíte týden, tak bych se i vsadil, že už vydržíte měsíc a déle.
Aby metoda plnila svůj účel, je dobré splnit několik jednoduchých podmínek:
- Pořídit si skutečně velký kalendář a skutečně červenou propisku.
- Kalendář mít na nějakém dobře viditelném místě.
- Nepodvádět! Nikdy.
- Vydržet prvních pár dní, ty jsou nejdůležitější.
- Pořádně si vychutnat dělání křížků za splněný den.
S touto metodou jsem obstál, když jsem v lednu psal každý den jeden článek, když jsem si začínal psát Deník vděčnosti nebo dělat kliky. Je opravdu skvělá, jednoduchá a hlavně funguje.
Dejte ji šanci. Nezklame Vás :).
Foto od China guccio
Za mých mladých let se jiné formě téhož říkalo Modrý život. :-) Fungovalo to úplně stejně, jen místo červených křížů byly modré čtverečky. :-)
Ja vždy vdržím niečo cez týždeň a potom ma to prestane baviť…
…to bude asi tým, že som si nerobil tie červené krížiky na giga kalendár, ale len malé čiarky ceruzkou na stenu ;)
@Hlander: No jéje, Modrý život, to byly časy. Rychlé šípy jsem strašně “žral” a chtěl jsem být jako oni, nicméně jsem to nikdy moc nezrealizoval :).
@kletely: Křížky jsou vážně lepší, hlavně se z nich dá udělat řetěz a vidíš, jestli náhodou není přetržený ;).
@Pavel Králíček:
A to já zas jo. :-) Když jsem se chtěl něco naučit (získat nový návyk), prostě jsem vyhodil stávající položku, třeba dobrý skutek, a modřil jsem si čtverečky u něčeho jiného. :-) Pár let mi to vydrželo. Kdybych tu vůli měl ještě dneska, dost věcí by bylo mnohem jednodušších. :-)
Dříve jsem si stříhala metr. Teď není nic na co bych čekala nebo se toho chtěla zbavit. A taky, čím víc se na danou věc čeká, tím pomaleji přichází :)
Já toto také používám, ještě dříve, než jsem přečetl tento článek, takže na tom opravdu něco bude. :D Sice mám malý kalendář a křížky jsou opravdu malé, ale stejně to funguje. :D